Můj blog - pel mel všeho, co vnímám jako důležité natolik, že se o to chci podělit. 

Na jednom výcviku - ne pro lektory či učitele, ale na výcviku krav magy - jsem se stala svědkem rozhovoru učitelky na 2.stupni ZŠ (55) a budoucí učitelky na ZŠ (23). 

55 říká: Dnešní děti jsou hrozně líné. Odmítají se naučit 8 stránek zápisu o 2.světové válce. 
23 na to: A přitom by se toho dalo napsat i na 11 stránek! 

V mé hlavě tichý úžas a hrůza. Bože chraň! #jakzabitvdetechzajemocokoliv

Těším se na dobu, až se 2.světová válka bude probírat nějak takto:

Učitel:
"Kluci, vy jste takoví nadšenci do airsoftu, LARP, Far Cry a Doomu - zpracujte pro ostatní příspěvek ohledně zbrojení, vývoje a typu zbraní. Zaměřte se i na taktiky, fronty a významné bitvy. Přidávám vám do skupiny Vojtu - ten se zaměří na chemické zbraně a Petr (třídní pokladník) se zaměří na proměnu průmyslové výroby (nelejeme písmenka, lejeme kulky)."

Takhle by učitel dál rozdělil v rámci třídy literaturu, umění, kulturu a architekturu (např. co se psalo, o čem se psát nesmělo, pálení knih nacisty, zákaz jazyka atd, významná výtvarná díla 2.světové války, proměna módy a téma 2sv ve filmu, hudbě a literatuře, plus proměna infrastruktury měst po válce a významné stavby - zmizelé během války a ty poválečné).

V rámci přírodopisu/biologie by bylo možné představit spolužákům obsah tehdejšího vojenského kufříku a v jakém rozsahu si mohl voják pomoci sám, plus nové léky, nové přístupy v ošetřování zranění apod. Dále by se dalo v rámci dostupných zdrojů vyzkoumat i co se jedlo, bylo-li co.

Také by se hodilo náhlednout na něco málo té ekonomické bilance; aneb kdo na válku neměl prachy a půjčoval si, kdo byl po válce švorc a kdo si nahrabal, v rámci ZSV pak něco té etiky, sociologie aneb, kdo s kým vyje...tedy nezachoval se správně, a jaká byla společnost před válkou a po ní.

Téma holocaustu, emigrace a poválečných odsunů zvládnou žáci na 2.stupni také zpracovat. Stejně jako proměnu Evropy a světa v rámci společensko-politických souvislostí.

Začínajícím náctiletým by se tak dostalo možnosti uchopit téma po svém, předat ho svým vrstevníkům jejich jedinečnou optikou a dospělý by mohl do takové teamové práce přispět svým pohledem a případnou citlivou úpravou s upřesněním detailů,  přispět svou specializací, kde by bylo potřeba (viz dále).

(Ne)učitel by navíc témata jen vypsal (s přihlédnutím k věku cílové skupiny) a nechal své žáky (případně studenty), ať si je rozeberou. Poté by určil termíny pro zpracování a termín představení jednotlivých příspěvků. Na závěr takového projektu by mohl každý přispěvatel vyjádřit svůj názor - ať už formou eseje, vlogu, mluveného projevu nebo nějakou haptickou či uměleckou formou - obrazem, vlastní skladbou/písní, sochou nebo třeba modelem válečného letounu nebo ukázkou nějakých válečných artefaktů uchovávaných uz od prababičky s pradědou. Každy dle toho, kde je jeho silná stránka stran vyjádření, reflexe, kontaktu se světem.

Žádá si to člověka se širokým přehledem a nadhledem a láskou k oboru. Nevolá to po specializaci ve všech předmětech. Ten přehled stačí široký. Nakonec, pokud nevím, tak to řeknu; učitel není chodící encyklopedie, ne? Pro rozsáhlejší proniknutí do tématu by pak studenti měli k dispozici jednotlivé specializující předměty. Nejprve by se svým třídním učitelem třída otevřela projekt a v průběhu dané doby by pak měli žáci v ostatních předmětech prostor pro upřesnění, vysvětlení, rozšíření.

A vedlejší efekty? Krom nezadrbávaní potenciálu mozku neužitečným balastem informací, které si žák nedá do souvislostí, je tu obrovské hřiště pro kreativitu, rozvoj spolupráce v týmu, uspokojení z přispění vlastní specializací do výsledného celku, schopnost argumentace a respektování odlišného názoru.

I have a dream.... / Mám sen....